Albireo
| Albireo | |
|---|---|
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Labuť (Cygnus) |
| Rektascenze | 19h 30m 43,29s |
| Deklinace | +27°57′34,8″ |
| Paralaxa | 8,98 ± 0,45 |
| Vzdálenost | 365 ly (112 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 3,05 |
| Radiální rychlost | −23,56 |
| Albireo Aa (β¹ Cyg Aa) | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 3,2 |
| Albireo Ac (β¹ Cyg Ac) | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 5,9 |
| Albireo B (β² Cyg; STF 4043 B) | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 5,1 |
| Barevný index (U-B) | −0,32 |
| Barevný index (B-V) | −0,10 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Albireo Aa (β¹ Cyg Aa) | |
| Spektrální typ | K2II |
Albireo Ac (β¹ Cyg Ac) | |
| Spektrální typ | B8:p |
Albireo Ad (β¹ Cyg Ad) | |
Albireo B (β² Cyg; STF 4043 B) | |
| Spektrální typ | B8Ve |
| Označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 183912/183913/183914 |
| Katalog Hipparcos | HIP 95947/95951 |
| Bayerovo označení | β Cyg |
| Flamsteedovo označení | 6 Cyg |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Albireo (β Cygni; složky tradičně β¹ Cygni a β² Cygni, též 6 Cygni) je známá „barevná dvojhvězda“ v souhvězdí Labutě. V malém dalekohledu se rozpadá na žlutooranžovou složku (Albireo A) a modravou složku (Albireo B), oddělené zhruba o 35″. Barevný kontrast je reálný; představa, že AB nutně tvoří gravitačně vázaný pár, už tak jistá není.
Názvosloví
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní astronomická unie (IAU) používá jméno Albireo oficiálně pro nejjasnější složku soustavy, tj. β¹ Cygni Aa.[1]
Soustava
[editovat | editovat zdroj]Albireo A (β¹ Cygni)
[editovat | editovat zdroj]Albireo A je hierarchická vícenásobná soustava. Dominantní složka Aa je vyvinutá hvězda spektrální třídy K (žlutý/oranžový dojem v okuláru). K ní náleží horká složka Ac (třída B), která je blízko a dlouho byla studována interferometricky a spektroskopicky.[2] V roce 2022 byla navíc objevena velmi nízkohmotná složka Ad na krátké dráze (řádově ~1 rok).[3]
Albireo B (β² Cygni)
[editovat | editovat zdroj]Albireo B je horká hvězda spektrální třídy B s emisními čarami (typ Be). Je opticky blízko složce A, ale jejich společná vazba není samozřejmá.[4]
Vzdálenost a astrometrie
[editovat | editovat zdroj]Paralaxy z mise Gaia vycházejí pro jasné složky řádově na jednotky milivteřiny oblouku (≈ 8–9 mas), tedy vzdálenost zhruba 110–120 pc (cca 360–400 ly). U takto jasné, navíc vícenásobné soustavy, je ale potřeba počítat s tím, že astrometrie může být zatížena systematikami a „šumem“ z nevyřešené multiplicitní struktury.[5][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albireo na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Naming Stars – Current List of IAU Star Names [online]. International Astronomical Union [cit. 2025-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DRIMMEL, R.; SOZZETTI, A.; SCHRÖDER, K.-P.; BASTIAN, U. A celestial matryoshka: Dynamical and spectroscopic analysis of the Albireo system. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2021, roč. 502, čís. 1, s. 328–342. doi:10.1093/mnras/staa4038. arXiv 2012.01277. (anglicky)
- ↑ JACK, D.; SCHRÖDER, K.-P.; MITTAG, M.; BASTIAN, U. Yet another star in the Albireo system – The discovery of Albireo Ad. Astronomy & Astrophysics. 2022, roč. 661, s. A49. doi:10.1051/0004-6361/202243255. arXiv 2203.04222. (anglicky)
- 1 2 BASTIAN, U.; ANTON, R. The mass of Albireo Aa and the nature of Albireo AB. New aspects from Gaia DR2. Astronomy & Astrophysics. 2018, roč. 620, s. L2. doi:10.1051/0004-6361/201834351. arXiv 1811.01665. (anglicky)
- ↑ VizieR Online Data Catalog: Gaia DR3 (I/355/gaiadr3) [online]. CDS (Strasbourg astronomical Data Center) [cit. 2025-12-31]. Dostupné online. (anglicky)