Přeskočit na obsah

Bohrium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohrium
  předpokládaná [Rn] 5f14 6d5 7s2
(založeno na rheniu)
(270) Bh
107
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Bohrium, Bh, 107
Cizojazyčné názvy lat. Bohrium
Skupina, perioda, blok 7. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 270
Elektronová konfigurace předpokládaná [Rn] 5f14 6d5 7s2
(založeno na rheniu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Re
SeaborgiumBhHassium

Bohrium (chemická značka Bh) je patnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Bohrium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat rhenium, jeho oxidy by tedy měly být kyselinotvorné.

Jeho nejstabilnější známý izotop 270Bh má poločas přeměny 60 sekund.

Niels Bohr

První přípravu prvku s atomovým číslem 107 ohlásila skupina vedená Georgijem Fljorovem v roce 1976 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu. Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu chromu získali izotop 261Bh s poločasem přeměny přibližně 10 milisekund.

 209
83
 Bi +  54
24
 Cr →  261
107
 Bh +  1
0
 n

Potvrzení této jaderné syntézy se podařilo roku 1981 v Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Zde byl také syntetizován izotop 262Bh s delší dobou života.

Prvotní návrh na pojmenování nového prvku zněl nielsbohrium na počest dánského fyzika Nielse Bohra. Později na zasedání IUPAC v roce 1997 definitivně potvrzeno pojmenování prvku bohrium s chemickou značkou Bh. V Rusku se názvem nielsbohrium (chemický symbol Ns) označuje prvek dubnium.

Související informace naleznete také v článku Izotopy bohria.

Doposud je známo následujících 16 izotopů bohria:

IzotopRok objevuReakcePoločas rozpadu
260Bh2007209Bi(52Cr,n)35 ms
261Bh1989209Bi(54Cr,2n)11,8 ms
262Bh1981209Bi(54Cr,n)22 ms
263Bh?
264Bh1994209Bi(64Ni,n)0,44 s
265Bh2004243Am(26Mg,4n)0,9 s
266Bh2004209Bi(70Zn,n)1,7 s
267Bh2000249Bk(22Ne,4n)17 s
268Bh?
269Bh?
270Bh2006237Np(48Ca,3n)60 s
271Bh?
272Bh2003243Am(48Ca,3n)10 s
273Bh?
274Bh0,9 min
275Bh?

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu bohrium na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo bohrium ve Wikislovníku