Co konkrétně EU v této oblasti dělá
Politika Evropské unie v oblasti životního prostředí se zaměřuje na ochranu, zachování a zlepšení životního prostředí pro současné i budoucí generace a na podporu udržitelného rozvoje.
Ekologická transformace umožní občanům EU spokojený život v ekologických mezích naší planety. Naším posláním je vybudovat inovativní oběhové hospodářství, které bude mít základ ve zdravých ekosystémech. Úkolem je chránit a obnovovat životně důležitou biologickou rozmanitost a eliminovat znečištění a zdravotní rizika.
Tento přístup EU uplatňuje také na mezinárodní úrovni, díky čemuž je vnímána jako lídr ekologické transformace na světové scéně.
Hlavními cíli EU v oblasti životního prostředí jsou
- dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050
- zvýšení adaptační kapacity, posílení odolnosti a snížení zranitelnosti vůči změně klimatu
- pokrok směrem k modelu regenerativního růstu, oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a zhoršování životního prostředí a urychlení přechodu na oběhové hospodářství
- prosazování ambice nulového znečištění, včetně znečištění ovzduší, vody a půdy, a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek Evropanů
- ochrana, zachování a obnovabiologické rozmanitosti a zvyšování přírodního kapitálu
- snižování zátěže životního prostředí a klimatu v souvislosti s výrobou a spotřebou
Fakta o životním prostředí
Oblasti činnosti
Seznamte se s politikami, které podporují udržitelné výrobky, nakládání s odpady a recyklaci, omezování průmyslových emisí, řešení plastového a obalového odpadu.
Informace o tom, jak EU chrání druhy, opylovače, stanoviště a lesy a obnovuje přírodu a městské prostředí.
Opatření směřující k nulovému znečištění ovzduší, vody a půdy s cílem vytvořit prostředí bez toxických látek.
Jak EU bojuje s přírodními požáry – od prevence až po aktivní nasazení zdrojů
Nejdůležitější úspěchy
- Síť Natura 2000 čítající 27 000 chráněn��ch lokalit nyní pokrývá téměř pětinu území EU, chrání stovky druhů a stanovišť a poskytuje životně důležité služby a příjmy milionům Evropanů.
- Od roku 2000 se díky zvýšení produktivity zdrojů o přibližně 35 % snížily emise skleníkových plynů z výroby v EU v období 2008–2021 přibližně o 25 %, což ukazuje, že přechod na oběhové hospodářství hraje důležitou roli na cestě ke klimatické neutralitě.
- Celková produkce odpadů v EU ve všech hospodářských činnostech a domácnostech klesla za posledních deset let o téměř 3 % a v roce 2020 dosáhla 4,8 tuny na obyvatele.
- Ekoznačka EU se nyní objevuje na téměř 100 000 výrobcích, což zaručuje snížení dopadu na životní prostředí a zabraňuje tzv. „greenwashingu“ (tj. uvádění zavádějících tvrzení o pozitivním vlivu na životní prostředí).
- Od roku 2005 se podařilo snížit dopady znečištění ovzduší na zdraví o 45 %. Přispěly k tomu účinnější právní předpisy a snížení emisí, což vedlo k výraznému snížení počtu předčasných úmrtí.
- Od roku 2015 se podařilo snížit množství plastového odpadu v mořích přibližně o třetinu.
- EU je celosvětovým lídrem v úsilí o dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí prostřednictvím mezinárodních závazků, k nimž patří: celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a celosvětová smlouva OSN o plastech
- K několika novým důležitým právním předpisům s dlouhodobým dopadem patří právní rámec pro obnovu přírody, nařízení proti odlesňování a nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků.
Téma
Směrnice EU, kterou se aktualizují seznamy znečišťujících látek v povrchových a podzemních vodách, vstoupila v platnost. Zajistí, aby tyto seznamy odpovídaly nejnovějším vědeckým poznatkům a aby byly příslušné látky pečlivěji monitorovány a podléhaly přísnějším kontrolám.
Mezi látky nově zařazené na seznam znečišťujících látek ve vodách patří například některé PFAS, pesticidy a léčiva, které mohou být škodlivé pro životní prostředí i lidské zdraví. Revidovaný právní předpis zavádí také novou metodu, která posuzuje kombinovaný dopad znečišťujících látek na kvalitu vody, místo aby se zaměřovala pouze na jednotlivé látky samostatně. To by mohlo přispět k důkladnějšímu a účinnějšímu monitorování.
Tato stránka byla naposledy aktualizována dne 13 května 2026.